Každý správný IT Profesionál (kterým MyLego bezesporu je) nenávidí vánoce. Období ve kterém se všichni snaží vaše účelné provokace přehlédnout s úsměvem, je pro osoby čerpající životní chakru ze smutku a dětského pláče, tím nejhorším v roce. Je jasné, že v tomto období vás napadá spousta zábavnějších činností než je nakupování (za všechny jmenujme například braní sladkostí dětem, nebo pokoušení se deformovat libovolný objekt pomocí pravidelných úderů vlastní hlavou), přesto se ale musíme každý rok vydávat do obchodů, abychom mohli svým blízkým způsobit smutek.

Pokud čtete tento článek, podařilo se mi spustit počítač.
Jak známo 24. prosince slouží v našich končinách jako datum, kdy vaši známí nemají tak velký strach příjmout dárek, který vyjadřuje vaši náklonost k nim. Z vlastní zkušenosti vím, že nejvhodnějším dárkem jsou vlastnoručně sepsané paměti spolu s fotodokumentací z cest, které jsem za celý rok podnikl a ocelový kartáč.  Samozřemně se nemusíte snažit být originální jako Já- všichni se snaží být originální. Nejjednoduší cestou k originalitě je pro vás koupit obligátní ponožky a “ententýky” výrobek. Pravděpodobně se stane, že váš obyčejný dárek bude ve skutečnosti tím nejoriginálnějším, neboť spouta originálních dárků se bude utápět v šedém originálním průměru a váš obyčejný dárek mezi nimi bude zářit.

Koledy způsobují dekompozici vlastní introvertované reality.
Koledy v hypermarketech ve mě vyvolávají takový vztek, že kdybych byl ještě trošičku vzteklejší museli bychom na tak enormní množství vzteku být dva. To ovšem jen do chvíle, kdy se dostanu do samotné nákupní zóny – tam už bývám tak uklidněný, že většina zboží se roztříští o dno vozíku, do kterého je opatrně pokládám. Nezřídka se obávám nukleární reakce v důsledku rozbíjení jednotlivých atomů hmoty. Docela mě uklidnilo když jsem zahlédl mechanického medvěda, který svými pohyby simuloval smrtelnou agónii po velmi těžkém zásahu ze střelné zbraně – na chvíli mi připadalo, že alespoň někdo má podobné pocity.

Co pro děti?
Nejvíce se mi osvědčilo vybírat věci s co nejlepším poměrem cena/velikost krabice – je naprosto jedno co v oné krabici bude, může se jednat o odpadkový koš, tyč na záclony, balík slámy, sadu kartonových krabic… Prostě cokoli. Děti mají obrovskou fantazii, proto nemá cenu se zatěžovat výběrem. Dětská fantazie má v tomto obrovskou moc a pro příklad nemusím chodit daleko.
Třeba Já když jsem byl malý, dostal jsem jednou na vánoce od Ježíška smaltovanou vanu – rodiče mi ji sebrali a provedli rekonstrukci koupelny. Ve své fantazii jsem si často představoval jaké by to bylo, kdyby mi vanu nesebrali… Když nad tím tak přemýšlím, imaginární vana byla moje nejoblíbenější hračka.

Závěr

Mám hlad, jsem ospalý a nechce se mi vymýšlet žádný závěr. Ve skutečnosti bych se vůbec nedivil, kdyby mě teď napadlo odejít a